|
|
Výskyt patogenů v porostu lilku bramboru
Novák, Ondřej
Tato bakalářská práce je zaměřena na výskyt patogenů v porostu lilku bramboru (Solanum tuberosum L.). Cílem práce bylo popsání lilku bramboru, popsání patogenů, které lilek brambor napadají, a v praktické časti sledování a vyhodnocení výskytu plísně bramboru, terčovité a hnědé skvrnitosti bramboru (na chemicky ošetřených a neošetřených částech pozemku) a Y – virózy bramboru. V každé části byl výskyt patogenů sledován na 15 odrůdách. Plíseň bramboru se v porostu objevila pouze minimálně. To bylo způsobeno suchým a teplým počasím během vegetace, které zapříčinilo minimální šíření choroby. Terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru se naopak objevila na všech sledovaných odrůdách. Tato choroba se v porostech objevuje zpravidla za teplé a střídavě vlhké sezóny. Y – viróza bramboru se významně projevila na třetině sledovaných odrůd. Výskyt byl způsoben rekordním náletem mšice broskvoňové, která virus PVY přenáší.
|
|
|
Účinnost vybraných silic při ochraně bramboru vůči bakterii Pectobacterium atrosepticum
Mokrá, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vliv účinných látek silic (tymián obecný, oregano, šalvěj rozmarýna, thymol přírodní, thymol syntetický, carvacrol, menthon, skořice), proti gramnegativní bakterii Pectobacterium atrosepticum. Účinnost silic byla v laboratorních podmínkách stanovena pomocí diskové difúzní metody, hodnoty minimální inhibiční koncentrace a minimální baktericidní koncentrace a také byl proveden test patogenity na hlízách bramboru s vybranými silicemi (tymián obecný, thymol přírodní, skořice). Nejlepší výsledky vykazoval komponent thymol přírodní, thymol syntetický a silice skořice, naopak menthon a carvacrol se jevily slabými účinky vůči testované bakterii.
|
|
|
Stanovení nutričních hodnot a antioxidační kapacity různých jedlých okopanin
Ciffrová, Karolína ; Bendová, Agáta (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vybraných okopaninách. Konkrétně se zabývá jejich nutričním složením, antioxidační kapacitou a využitím ve zdravém stravování. Bylo zkoumáno osm vybraných okopanin, jako zástupci brambor byly vybrány brambory varného typu A, B a C, červené brambory, batáty a fialové brambory. Zbylé dvě okopaniny zastupují topinambury a maniok. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází základní charakteristika okopanin a brambor. Popis a složení nutričních látek, které obsahují. Zejména to jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a antioxidační vlastnosti. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výsledky, použité chemikálie a laboratorní vybavení na stanovení základních nutričních hodnot a antioxidační kapacity těchto vybraných okopanin. Stanovuje se tedy celkový obsah sušiny, který se ve vybraných okopaninách pohybuje okolo 23 %. Vyšší obsah sušiny byl stanoven u manioku a to na 35 %. Obsah hrubých bílkovin stanovených metodou podle Kjeldahla se pohybuje v rozmezí 6,5–9,9 %. Gravimetricky stanovená vláknina v daných okopaninách vyšla v rozmezí 0,27–0,91 %. Dále je stanoven obsah škrobu, který je výrazně vyšší u manioku (46 %) než u ostatních okopanin. V batátech a topinamburech místo obsahu škrobu byl stanoven obsah inulinu, tato hodnota je výrazná u topinamburu (258,58 g/kg). Extrakcí podle Soxhleta byl stanoven obsah tuků v gramech na 100 gramů sušiny. Výrazný obsah tuků byl stanoven u batátů (12,6 g/100 g). Z vyextrahovaných tuků byl stanoven profil mastných kyselin, jako obsah nasycených (SFA), mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Celkové a redukující sacharidy stanovené spektrofotometrickou metodou byly měřeny zvlášť ve slupce a dužině okopanin. Antioxidační kapacita byla stanovena pomocí hodnot antioxidační aktivity, koncentrace polyfenolů a flavonoidů. Z vitamínů byl stanoven vitamín C, vitamín E pouze u brambor varného typu B, C a fialových brambor. Pro batáty byl stanoven betakaroten na 540,56 g/g. Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.)
SAMOHEJL, Petr
V teoretické části byla popisována agrotechnika při pěstování brambor a charakterizovány vybrané plevelné druhy rostliny, které každoročně působí škody nejen v okopaninách. Chemická ochrana je v současné době pokládána za významnou a nejvíce zastoupenou metodu regulace plevelných druhů rostlin a spočívá ve využívání herbicidních přípravků na ochranu rostlin k omezení populace plevelných druhů pod ekonomický práh škodlivosti. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sledování biologie a regulace plevelů při pěstování okopanin (Solanum tuberosum Wild.). Na pokusném pozemku obhospodařovaném rodinou Samohejlových u obce Malešice (okres České Budějovice) v Jihočeském kraji. Byly porovnávány tři odrůdy brambor (Adéla, Belana, Marabel) a tři různé herbicidní přípravky (Arcade 880 WG, Mistral a Sencor Liquid) a současně sledován výnos hlíz pěstovaných odrůd brambor. Z výsledků vyplynulo, že u každého herbicidního přípravku je účinek rozdílný. Malý účinek těchto přípravků se projevil díky své účinné látce (metribuzin) na pcháč oset a pýr plazivý. Jako druhotný výsledek byl sledován výnos hlíz jednotlivých odrůd brambor při různém ošetření, kdy jednotlivé odrůdy reagovaly na různost ošetření herbicidními přípravky a poskytovaly v těchto případech rozdílný výnos.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub proti škůdcům
Skalníková, Leona
Cílem bakalářské práce bylo ověřit účinnost přípravku Naturalis na drátovcích v porostech bramboru. Přípravek Naturalis je biologický insekticid na bázi klíčivých spór entomopatogenní houby Beauveria bassiana (Bals.-Criv.) Vuill., (1912). Pokus probíhal v období od 17. dubna do 14. srpna roku 2018 na třech studijních plochách v Pasohlávkách, Řepníkách a Nyklovicích. Na studijních plochách byly založeny zpra-vidla dvě varianty pokusu – varianta ošetřená přípravkem Naturalis a kontrolní varianta bez ošetření. Byla hodnocena početnost drátovců v potravních návnadách před aplikací přípravku a po aplikaci, až ve třech opakováních. Výskyt drátovců byl zjištěn pouze na studijní ploše v Nyklovicích. Na variantě ošetřené přípravkem Naturalis bylo nalezeno celkem 25 jedinců, na kontrolní variantě 32 jedinců. Na drátovcích nebyla zaznamenána přítomnost houby Beauveria bassiana. Účinnost přípravku Naturalis nebyla v roce 2018 prokázána.
|
|
|
Metodika kryokonzervace citlivých genotypů bramboru
Faltus, Miloš ; Bilavčík, Alois ; Zámečník, Jiří
Tato metodika popisuje postup přípravy explantátů před kryokonzervací, dehydrataci vzrostných vrcholů, způsob a zásady pro zamražení vzorků i regeneraci kontrolních rostlin, včetně hodnocení životnosti a regenerace explantátů pro citlivé genotypy bramboru, které bylo dříve jen velmi obtížné úspěšně kryokonzervovat. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci "Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství".
Plný text:  PDF
|
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující obsah škrobu v hlízách bramboru
Malá, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše se týká škrobu přítomného v hlízách bramboru a genetických i negenetických faktorů, které mají vliv na jeho obsah. Z počátku práce je pozornost věnována bramborám jako takovým, a to především jejich obecné charakteristice. Nutno zmínit také obsah látek v hlízách a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je práce soustředěna na hlavní téma, a to škrob přítomný v hlízách bramboru. Škrob má značný význam pro celé národní hospodářství, v současné době se používá nejen ve škrobárenském průmyslu, ale má stále větší uplatnění i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například papírenský a textilní průmysl. Škrob je složen ze dvou důležitých polysacharidů, amylosy a amylopektinu, které jsou v práci podrobně popsány. Existují faktory, které mohou obsah škrobu v hlízách bramboru ovlivňovat, jedná se o faktory genetické i environmentální. Důležitá je biosyntéza škrobu, která je závislá hned na několika enzymech, které spouštějí jeho metabolickou dráhu. Jedná se o pyrofosforylasu, syntázu škrobu (SS), enzymy větveného škrobu (SBEs) a enzymy nevětveného škrobu (DBEs). Důležitou roli zde hraje syntáza škrobu, zejména její izoforma GBSS (granule bound starch synthase), pomocí které je syntetizována amylosa. Amylopektin je syntetizován komplexem enzymů SSI, SSII, SSIII, SSIV. Manipulací s jednotlivými geny cukerného metabolismu lze ovlivnit tvorbu a složení škrobu v jakékoliv odrůdě bramboru. Tato manipulace se nazývá transgenóze a jejím cílem je vznik nových genotypů bramboru. Lze produkovat škrob brambor s vysokým obsahem amylosy pomocí inhibice enzymů SBE A a SBE B. O škrob s vysokým obsahem amylosy je velký zájem ze strany průmyslu, jelikož takový škrob má jedinečné funkční vlastnosti. Nutno zmínit DNA markery, které v souvislosti se šlechtěním brambor nabízí nové příležitosti pro selekci genotypů brambor. S DNA markery souvisí MAS analýza a s ní spojená metoda PCR metoda polymerázové řetězové reakce. Důležitá je také metoda QTL. Environmentálními faktory, které ovlivňují obsah škrobu v bramborách, a které jsou v práci zmíněny, jsou sucho, světlo, mráz. Nutno také podotknout, že i posklizňový stres má negativní vliv na obsah škrobu v hlízách bramboru. Environmentální stres velmi mění a ovlivňuje výnos škrobu.
|
|
|
Akrylamid ve výrobcích z brambor
Jiruška, Jan ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše byla zpracována na tématiku zabývající se akrylamidem (AA), jeho detekcí a jeho redukcí. Je v ní popsán základní botanický popis bramboru hlíznatého, včetně vypsaných registrovaných odrůd v České republice, které se používají především pro tepelné zpracování. Pozornost je také věnována chemickému složení hlíz. Dále je práce zaměřená na samotný AA. O něm se uvádí, že může působit karcinogenně a neurotoxicky, zvláště díky tomu, že se v organismu přeměňuje na reaktivnější sloučeninu, glycidamid. Díky pokusům na zvířatech jsou v dnešní době odhaleny tyto negativní účinky na lidský organismus.
AA vzniká tepelnou úpravou brambor, která překročí 120 °C, zvláště se tedy jedná o brambůrky a lupínky (chipsy). Jde o reakci volné aminokyseliny (především asparaginu) a redukujícího cukru (většinou glukóza nebo fruktóza). Konkrétně jde o několik za sebou jdoucích reakcí, které jsou zahrnuty v Maillardově reakci. Při této reakci vzniká ve výrobku typická chuť a vůně. Bohužel, jeden z vedlejších produktů je právě AA.
V dnešní době probíhá stále větší snaha o to, jak vznik samotného AA co nejvíce zredukovat. Jsou zde zahrnuty způsoby od pěstování, průmyslovou úpravu brambor až po přidávání aditiv při tepelné úpravě. Stále více pozornosti si získávají antioxidanty, které mohou vzniku AA výrazně zabránit. Dále jsou v práci nashromážděny informace o moderních analytických metodách, detekujících AA v potravinách. Zahrnuty jsou i rychlé detekční metody, které si získávají stále větší oblibu ze strany vědců.
|
|
|
Androgeneze a její využití pro účely vzdálené hybridizace bramboru
Suková, Eva ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Matiska, Pavel (oponent)
K významné součásti šlechtitelských programů patří produkce homozygotních linií. Indukovaná androgeneze v prašníkových, pylových a mikrosporových kulturách je považována za nejúčinnější a nejčastěji používanou metodou vhodnou pro tvorbu těchto rostlin. Princip indukované androgeneze spočívá v přeprogramování gametofytické cesty mikrospor na sporofytickou působením fyzikálních nebo chemických faktorů na celé květenství, poupata nebo izolované prašníky.
Základní roli při determinaci androgeneze in vitro hraje genotyp dárcovské rostliny a vývojová fáze pylu. K obvyklým faktorům patří nízká nebo vysoká teplota, centrifugace, vysoká vlhkost, vodní stres, oxidativní stres, osmotický tlak, změna hladiny endogenních růstových látek, přenos prašníků z anaerobního do aerobního prostředí, hladovění, použití kolchicinu, působení těžkých kovů.
Cílem této práce bylo navržení a ověření metodiky pro realizaci indukované androgeneze u brambor. Dosažené výsledky našeho experimentu nejsou jednoznačné a jen naznačují určité trendy a hypotézy. Nejvhodnější poupata pro prašníkovou kulturu mají velikost 2-3 mm. Je vysoce pravděpodobné, že koncentrace sacharózy v MS médiu neměla vliv na indukci kalusů. Na proces indukované androgeneze měl zřejmě největší vliv genotyp testovaných hybridů. Vliv médií bez ohledu na vliv genotypu na tvorbu kalusů byl statisticky prokázán, testování shody četnosti kalusů mezi kombinacemi médií chí-kvadrát testem prokázalo významné rozdíly. Kalusy byly převedeny na regenerační médium, ale k organogenezi zatím nedošlo.
V závislosti na dosažených výsledcích lze konstatovat, že navržena metodika je vhodná minimálně pro odvození kalusů.
|
|
|
Výskyt patogenů v porostu bramboru
Petržela, David
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výskytu patogenů v porostu bramboru (Solanum tuberosum). Cílem práce bylo pozorování porostu se zaměřením na výskyt patogenu Phytophtora infestans patřící do říše Chromista. Pozorování bylo prováděno v obci Pustiměř, na okrese Vyškov v roce 2014, kde byl vyhodnocen výskyt patogenů v porostu bramboru v závislosti na množství srážek a teploty. V období tří měsíců se objevil patogen na dané lokalitě 4krát. Přibližně sedm dní po vydatném dešti bylo možné pozorovat specifické příznaky přítomnosti patogenu Phytophtora infestans. Dále byl zjištěn výskyt dalších patogenů virového, bakteriálního a houbového původu.
|
host ::
RSS.